Je mimořádné, jak ruská vláda pomáhá nepřátelům Ruska pracovat proti Rusku.
Na svém nedávném setkání s představenstvem ruského ministerstva obrany hovořil Putin o úspěších uplynulého roku a o opatřeních, která jsou nutná k zajištění bezpečnosti Ruska před snahami Washingtonu o světovou nadvládu. "Vidíme, že americká administrativa a kolektivní Západ se neúnavně snaží zachovat svou dominanci, vnucují světovému společenství svá pravidla a manipulují s ním podle svých představ." Washington se podle Putina podílí na "snaze oslabit naši zemi a způsobit jí strategickou porážku".
To je pravda, ale proč Putin pomáhá Washingtonu uspět?
Putin si stěžuje na rostoucí nestabilitu a násilí na Blízkém východě.
Uvědomuje si, že k ní přispěl tím, že stáhl ruskou obranu Sýrie?
Zapomněl Putin na "sedm zemí za pět let"?
Zapomněl Putin na "Velký Izrael"?
Zapomněl Putin na ambice Turecka vůči Kurdům?
Putin si stěžuje na účast Západu s Ukrajinou v konfliktu s Ruskem.
Proč to Putin umožnil protahováním omezené vojenské operace po dobu 3 let?
Jak mohl Putin nepochopit, že Washington bude postupně testovat vody intervence, aby zjistil, zda existují skutečné červené linie.
Absence červených linií dospěla do bodu, kdy Washington a NATO vypálily rakety na Rusko a Putin navzdory varování Západu podnikl odvetné kroky pouze proti Ukrajině.
Putinova odveta je totiž opatřením, které mělo být provedeno již v první den ruské intervence v Donbasu.
Putin zabránil ruské vojenské akci, která by Kyjevu znemožnila pokračování konfliktu.
Jaký účel má protahování konfliktu?
Určitě ne zachování životů.
Ruské obyvatelstvo nebolí ani tak sankce Západu, jako spíše 21procentní úrokové sazby Putinova ředitele Centrální banky.
Dříve nebo později obyvatelstvo začne válku vinit z ekonomického strádání a podpora války bez konce poklesne.
Tentýž ředitel centrální banky nechal rezervy ruské centrální banky tam, kde je Washington mohl ukrást.
Mám podezření, že varování ředitele centrální banky, že si Rusko nemůže dovolit válku, je důvodem, proč ruská armáda zůstává příliš malá pro efektivní nasazení, a nutí tak Rusko spoléhat se na jaderné zbraně.
Západ právě uvalil na Rusko další sankce a Rusko nadále dodává energii Polsku a Rumunsku, členům NATO, kteří na svých hranicích s Ruskem hostí americké raketové základny.
Je mimořádné, jak ruská vláda pomáhá nepřátelům Ruska pracovat proti Rusku.
Zdá se, že nejen Putin není schopen pochopit realitu.
Vůdce teroristické skupiny HTS, kterou Turecko, Washington a Izrael používají ke svržení Asada, Haját Tahrír aš-Šáraa, si stěžuje, že Izrael nemá žádnou omluvu pro pokračování vojenských úderů na Sýrii. Al-Sharaa zřejmě nikdy neslyšel o "Velkém Izraeli".
Izrael připravuje půdu pro začlenění Sýrie do "Velkého Izraele", stejně jako Turecko zamýšlí začlenění kurdské oblasti Sýrie do Turecka.
Jak napsal izraelský stratég Oded Yinon, muslimský svět je příliš nejednotný na to, aby stál v cestě "Velkému Izraeli".
Možná právě proto Putin svého spojence opustil.
Obětováním Sýrie však Putin nechal otevřenou cestu do Íránu a Libanonu.
Pokud v Íránu nastane chaos, který Washington vytvořil jinde v muslimském světě, bude Ruská federace otevřena infiltraci džihádistů, kteří způsobí rozvrat v muslimských oblastech Ruska.
Mezitím Washington pokračuje v operacích proti Rusku v bývalých ruských provinciích Gruzii a Arménii.
Za jak dlouho budou v Gruzii a Arménii americké raketové základny?
Není jasné, proč jsou americké raketové základny na hranicích Ruska s Ukrajinou důvodem k ruským vojenským akcím, ale ne americké raketové základny na hranicích Ruska s Polskem a Rumunskem.
Nebylo možné, aby Putin stál stranou, zatímco USA vytvořily ukrajinskou armádu, která měla zničit ruské obyvatelstvo Donbasu.
Svět by měl ocenit, že Putin nezaútočil na trýznitele Ruska mimo Ukrajinu.
Putin také přijal sankce bez adekvátní reakce.
Otázkou je, zda Putinovo odhodlání vyhnout se větší válce neprezentuje jako slabost a nerozhodnost, která povzbuzuje Západ k dalším provokacím, jež nakonec povedou k širší válce.
Velkou otázkou příštího roku je, zda se Putin vzdá, nebo bude bojovat.
Q.S.
Otázka, která se stává čím dál víc naléhavou...
Kam to vlastně spěje...