Dej promluvit svému duchu hlasem silným a mocným...

"Stromy jsou nekonečnou snahou země promlouvat k naslouchajícímu nebi."  Rabíndranáth Thákur

*

Neodpoví-li na tvou výzvu, kráčej sám

obracejí-li ve strachu mlčky tváře své ke zdi

ó nešťastníče

dej promluvit svému duchu hlasem silným a mocným.

Zradí-li tě a opustí vprostřed pouště

ó nešťastníče

ušlap bodláčí svými kroky

a kráčej sám po cestě zkrvavené.

Jediným světlem když je ti bouře rozdírající temnoty

ó nešťastníče

uhlíky bolesti když spalují tvé srdce

tvé srdce nechť v samotě plápolá.

*

Rabíndranáth Thákur

Oblíbená báseň Móhandáse Karamčanda (Mahátmy) Gándhího

Z knihy Catherine Clémentové "Gándhí, síla pravdy." Slovart 1994 

Rabíndranáth Thákur byl indický bengálský spisovatel, filosof, hudební skladatel a malíř. 

V roce 1913 se stal prvním asijským laureátem Nobelovy ceny za literaturu.

Narodil v kulturní bráhmanské rodině, ve které získal i základní vzdělání. 

Literárně tvořit začal velmi brzy. 

V osmi letech psal básně, první krátké povídky, v šestnácti letech publikoval své drama. 

V jedenácti letech cestoval spolu s otcem několik měsíců po Indii, kdy studoval literaturu, astronomii, přírodní vědy a psal básně. 

Poté odešel studovat do Anglie s cílem stát se advokátem. 

Po návratu se oženil a usadil se s rodinou v Shelidahu (dnes Bangladéš). 

Zde hospodařil a věnoval se literární tvorbě. 

V roce 1901 se přestěhoval na otcův statek v Santiniketanu. 

Založil tam experimentální školu, v níž spojoval indické a evropské tradice. 

Byl rovněž spoluzakladatelem Institutu pro zvelebení zemědělství.

Thákur navštívil více než třicet zemí na pěti kontinentech. 

Přednášel, propagoval indické kulturní dědictví a filosofii, snažil se získat peníze pro školu v Santiniketanu. 

Na svých cestách se setkával s mnoha významnými současníky, jako byli např. A. Einstein, Gándhí, Th. Mann, R. Rolland aj.

Svými názory, které uplatňoval i v praxi, byl hlasatelem sociální rovnosti. 

Byl přesvědčený humanista, vystupoval proti násilí a zotročování.

V roce 1913 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. 

L.K.